Květen 2009

Kamarádi - dětičky

18. května 2009 v 12:46
Kamarád Markulínek
Kamarád Markulínek byl první malý človíček, kterého jsem ve svém životě viděla (když nepočítám mimina v porodnici). Jezdí za mnou na návštěvu s tetou Dandou z Vídně a moc nám to spolu sluší!!!

Kamarád Ondrášek
To je můj nový bratraneček. Ještě se moc neznáme a je zatím miminko, ale určitě se brzy začnem víc kamarádit.


Kamarád Martínek
Chodíme spolu na cvičení a ráda na něj koukám z míče...Už u nás byl na návštěvě a hráli jsme si spolu na dece. Je skoro stejně starý jako já.

Poprvé bez rodičů

17. května 2009 v 10:32
Maminka s tatínkem mě prvně nechali samotnou,
když mi bylo půl roku. Bylo to v květnu a hned dvakrát. Poprvé mě hlídala babi a děda z Nýřan u nás doma..Měla jsem za sebou probdělou noc a nebylo mi moc dobře, tak to dopadlo všelijak, ale nakonec jsem to zvládla...Sice trochu s ječákem, ale babi mě ukonejšila a uspala v náručí.

Podruhé jsem byla na hlídání u babi v Plzni. Bylo to odpoledne a byla tam i teta Terezka. Tentokrát jsem si to moc užila. Babi s tetou se mnou dělaly lumpárny na míči a taky jsme tancovaly a zpívaly, hrály si s hračkama na bříšku a já jsem úplně
zapomněla, že bych měla mít hlad...

Jak rostu

13. května 2009 v 21:48 Alenka - něco o mně


Kolik vážím a měřím:

22.10.2008
4,06 kg
50 cm
28.10.2008
3,72 kg

7.11.2008
4,06 kg
54,5 cm
14.11.2008
4,18 kg

21.11.2008
4,44 kg

23.1.2009
5,92 kg
62 cm
27.2.2009
6,36 kg
65 cm
24.4.2009
7,01 kg
68 cm
30.6.2009
7,72 kg
71,5 cm
25.8.2009
8,19 kg
74 cm

Můj horoskop

13. května 2009 v 21:18 Alenka - něco o mně

Slunce ve Vahách

Znamení zvěrokruhu


Snad aby učinili radost názvu svého znamení, jsou lidé narození ve znamení Vah většinou rozvážní, vyvážení a harmoničtí. V každém případě dřív než se odváží, rozvažují. Je možné, že se v jejich středu najde zbrklejší jedinec, ale to bývá opravdu vzácná výjimka.




Duben 2009

13. května 2009 v 19:35 Alenka - deník (starší příspěvky)

Udělala jsem si z maminky apríl a hned prvního jsem se začla přetáčet z bříška na zádíčka...Zvládla jsem to několikrát za sebou, tak už to asi nebude náhoda :-))
Po pár dnech jsem se naučila přetáčet i ze zádíček na bříško...Přes noc to vždycky trochu zapomenu, ale už se zlepšuju...
Mám ráda záclony, líbí se mi je chytat rukou a dávat do pusinky, pak se mi moc líbí pampelišky na nástěnném kalendáři a podložky na stůl s pomeranči :-))
Brzy budou Velikonoce a já se nemohu vynadívat na zavěšené kralice, které maminka připevnila na výzdobu. Taky už se nemůžu dočkat, až se narodí bratraneček Iblíček.
15.4. mě čeká vítání občánků.
Začínám žvatlat: EBUBE, BLEBLEBLE, BEBE, BABA, EBLE

V pondělí 20.4. jsem ochutnala mojí první mrkvičku...moc mi šmakovala, skákala jsem po lžičce a chtěla jsem baštit sama, tak doufám, že mi takové dobrůtky bude mamka chystat i nadále...Byl u toho i tatínek a natáčel si mě :-))

Začli jsme s maminkou chodit na cvičení. Líbí se mi to i když některé cviky mně moc nebaví. Nejradši mám válení na míči, to se můžu hezky rozhlížet a pozorovat ostatní děti.

23.dubna se nám narodil nový kamarád a bratraneček Iblíček - Ondrášek. Už se těším, až si spolu začneme hrát.

Také jsem byla prvně na návštěvě u tety v Doubravě, moc se mi líbily jejich rybičky v akváriu.

Poslední den v měsíci jsem oslavila svojí první májku. Byli jsme na dětské párty v Nýřanech, trochu se to protáhlo, tak jsem nakonec usnula v kočárku. Vzbudila mě bouřka a hrozný hluk, tak mě to vylekalo, že jsem se rozplakala a nebyla jsem k utišení...Tak jsme nakonec museli domů. Škoda, příští rok vydržím určitě déle.

Je už hezké počasí a mně se přestalo líbit v kočárku. Je mi tam nějaký horko a nemám se k čemu přitulit, když nejsem zabalená v dece...Radši spinkám teď jenom doma..


Březen 2009

13. května 2009 v 19:33 Alenka - deník (starší příspěvky)
Na hříbátkách se mi začíná líbit čím dál víc...už hezky držím hlavičku a umím si podávat hračky, které jsou v dosahu...ale ještě pořád se rychle unavím...Už se mi asi dvakrát povedlo, že jsem se přetočila z bříška na zádíčka, ale mamka říká, že to asi byla zatím spíš náhoda..Když ležím na zádech, tak mě zajímají hračky na které dosáhnu, umím je už krásně chytit, prohlédnout si je a šup s nima do pusinky..Začínám se smát nahlas a hlasitě výskám, když se mi něco zalíbí...Začnu kopat nožičkama i ručičkama a řechtám se. Taky zbožňuju hrníčky...nejvíc se mi líbí maminky hrníček se zelenou žábou...Když mi ho maminka podá, tak ho obejmu oběma rukama a zkouším si ho olíznout...je to paráda!!
Taky už jsem se naučila spinkat přes den doma v postýlce...není to sice moje postýlka, ale maminky velká postel, ale stejně jsem šikovná...maminka si aspoň může trošku odpočinout a nemusí se mnou pořád chodit na procházky v kočárku...
Když jsem nespokojená, tak už hned nepláču, ale umím se rozčílit jako dospělák...Začnu křičet a nadávat...někdy hubuji když mě třeba omrzí nějaká hračka, to si jí strkám do pusinky a rozčiluju se.
Prvně jsem byla s maminkou na vycházce v nosícím šátku...Nejdřív jsem to zkusili na krátkou procházku s psíčkama a pak také na nákup do krámu...Zatím se mi to moc líbí!!! :-))
Také už si umím dát dudlíčka sama do pusinky a hraju si s ním. Už tolik nepláču, když se oblékám.

Únor 2009

13. května 2009 v 19:32 Alenka - deník (starší příspěvky)
Naučila jsem se křičet - někdy radostně výskat, ale někdy vztekle ječím a také umím pusinkou dělat bublifuk.
Hračky už si beru do ručiček a daří se mi je při tom i trošku pozorovat. Na bříšku už se opatrně začínám ručičkama natahovat po hračkách.
Už se mi jednou podařilo překulit se z bříška na zádíčka a hezky už se natáčím na bok.
Směju se nahlas, když mě tatínek vyzvedne do výšky a dělá se mnou dupy dup.
Když se na mě někdo přísně podívá nebo mě překvapí neobvyklý zvuk, tak se leknu, otočím pusinku do půlměsíce a začnu natahovat.
Prvně jsem spinkala mimo domov - u tetičky Martinky v Rudné...trochu mi trvalo, než jsem usnula (bylo to s pláčem), ale nakonec jsem spinkala dobře, teta mi půjčila Iblíčkovo postýlku i kočárek..to jsem se měla :-)).

Můj příchod na svět

13. května 2009 v 10:46 Alenka - deník (starší příspěvky)

Maminka měla v průkazce napsáno, že bych se měla narodit 17. října. Ale mně se ještě nechtělo. Chtěla jsem s maminkou v bříšku oslavit její narozeniny a tak jsem trochu váhala.
Večer 21. října šli rodiče ještě na slavnostní večeři a já už se hned v noci začla hlásit, že bych konečně chtěla poznat svět. Ráno se mnou vyrazili do porodnice. Asi jsem se vylekala toho cizího prostředí a i když tam se mnou byla celou dobu maminka i tatínek, tak jsem se rozhodla, že radši v bříšku ještě zůstanu. Ale to se nezdálo pánům doktorům a tak mě nakonec mamince z bříška vyndali sami. Svět jsem tedy uviděla 22.10.2008 v 18.55 večer. Už byla tma a zima, tak jsem hned musela plakat. Měřila jsem 50 cm a vážila 4,06. Mamince mě ukázali jen na chviličku a hned mě zas odnesli. Tatínek se na mě přišel podívat, když už jsem spinkala zachumlaná v postýlce a hned si mě i vyfotil..S maminkou jsme se blíže seznámili ještě ten den večer, když jsem přišla zkusit, jestli už náhodou nemá pro mě něco k jídlu. Byla jsem tak hladová, že jsem jí hned pokousala. Pak mě sestřička zase odvezla pryč a maminku nechala odpočívat. Maminka pořád plakala, když mě viděla, hladila mě po vláskách a říkala mi, že jsem její miláček a opička. Ta opička už mě zůstala :-))

Život v bříšku

13. května 2009 v 10:46 Alenka - deník (starší příspěvky)

Cesta od fazolky k miminku - jak o mě vypráví rodiče:

Tady je náš příběh.

11.2.2008 - jsme jeli na krevní test - výsledek HCG - 197 jednotek - na parkovišti před laboratoří jsme oba se Zdendou plakali štěstím...novinku jsem hned psala naší důvěrnici Martince :-)))

21.2. - šla jsem na první kontrolu, Zdenda musel do Berouna vyzvednout rozbité auto, tak dorazil k lékaři později - Bušilo mi srdíčko, jestli bude vše v pořádku a bylo!!! V autě jsme si pak společně prohlíželi s dojetím první fotku našeho miminka - byl to zatím jen gestační váček

29.2- další velké nervy, čekání na srdíčko - na UTZ byla vidět krásná srdeční akce, Zdenda byl se mnou v ordinaci a měli jsme obrovskou radost!!!...jsme nyní na začátku 8.tt (7+0) - to je ještě dlouhá cesta.... Večer jsme pak hned novinku oznámili Zdendovo mamince a sestře.

1.3 - novinku jsme oznámili rodičům a celé rodině v Plzni - předali jsme všem v krabici zabalenou dětskou lahvičku s tím, že je to dárek do nové kuchyně - nikdo (kromě Martinky a Jindry) to nečekal a všichni moc plakali...

12.3. - první prohlídka v poradně a už jsme dostali těhotenskou průkazku!!! máme další fotečku, kde už miminko vypadá opravdu jako človíček :-))

2.4. - podrobný UTZ (screaning v I.trimestru a vše v pořádku hurááá) - mimčo je čiperné, krásně na UTZ skotačí!!! 5.5. - další kontrola, již jsme v 17.tt.

15.5. - když jsem šla z prohlídky na interně cestou domů na vlak, tak se mi zdálo, že cítím první pohyby...něco se mi krásně vlnilo v bříšku...úplně mě to dojalo :-))

20.5. - jsme s miminkem vyrazili na první těhotenské cvičení - moc se nám to oboum líbilo!!!

4.6. - opět kontrola a další UTZ (další screaning) - Zdenda byl tentokrát v ordinaci s námi!!! pan doktor nám natočil i DVD....miminko se na UTZ krásně vrtělo a pak nám pan doktor prozradil, že to bude asi holčička :-))... V dalším týdnu - (od 9.6.) - 22.tt. už vnímám pohyby pravidelněji a jistěji...Asi v úterý, když jsme se s mimčem uvelebili v posteli na zádech, krásně jsem ucítila ťukání do bříška....hned jsem zavolala i Zdendu a také mi hned hladil bříško, ale mimčo ještě tolik necítil...

2.7. jsme šli na další kontrolu, princezna krásně vyrostla - už má 1kg a pan doktor se smál, že se předbíhá o 14 dní. Pohyby začínají být intenzivnější - holčička krásně kope a je už to hezky cítit navenek. Zdendu jsem kvůli tomu v noci vzbudila, aby se mohl pokochat a naše fotbalistka už pokopala i Martinku a Terezku :-)).

Celé léto jsme si užívali krásného sluníčka a teplíčka. Dokonce jsme se dvakrát koupali v jezírku na chalupě. Princeznička po koupání hezky něžně pokopala i budoucí babičku :-)). Také jsme ukázali naší holčičce hlavní město, vypravili se tu i za kulturou. Přijela za námi na pár dní tetička Danda s bříškem a na začátku srpna jsme s elánem tůrovali v jižních čechách.

6.8. - další kontrola - princezna je pořád obřík, už má 1,7 kg, dostali jsme už papíry do porodnice a list na výběr jména. Dohodli jsme se na nástup na mateřskou - 5.9.

4.9. - na kontrole byl s námi i tatínek a beruška na nás pěkně plazila jazyk :-))...jsme pěkný obříci, vážíme už 2,7 kg :-O

10.9. - šli jsme se podívat do porodnice na Lochotín, abychom to tam trošku okoukli...na sálech měli plno, tak jsme si jen vyposlechli nějaké rady a pokyny a prohlídli jsme si porodnici aspoň z venku :-))..zatím nám to tak stačí

15.9. - další kontrola, prvně nás pan doktor natáčel na monitor, vše je v pořádku a už vážíme 3 kg - fotku jsme tentokrát nedostali.

22.9. - další kontrola a beruška už váží 3,2 kg, na monitoru slaboučká kontrakce, která nebyla ani trošku poznat.

V pátek 26.9. večer naše princezna v bříšku pěkně roštačila, tak se nám nějaké to vlnění a kopání povedlo alespoň trošku natočit na kameru...taky jsme udělali památnou fotku bříška s tatínkem.

29.9. - další kontrola, beruška dosáhla porodní váhy 3,5 kg a na monitoru dvě slabé kontrakce...mamka zas nic nepoznala...

1.10. - na počest našeho říjnového miminka jsem povlékla postýlku a nafotila výbavičku...teď už jsme připraveni na vše :-)))

Moje zážitky s rodinou

13. května 2009 v 10:27
Maminka a tatínek

Jsou mi stále na blízku a pořád se na mě smějí. Dělají vše pro to, abych byla spokojená a neplakala. Asi mě mají doopravdy rádi.

Babička Venka a dědeček Vašík
Jsou rádi, když k nim přijedeme na návštěvu. Babička mě vždycky vezme na procházku do česáku. Dědeček na mě dělá zvláštní obličeje a zvuky, které neznám a jsem z toho někdy trochu vystrašená. Moc se mi líbí pejsek Tedík, s tím bych se hrozně ráda kamarádila...Když zaštěká, tak se někdy leknu a rozpláču se. Babička mě ráda nosí přes rameno a ukazuje mi zajímavé věci u nich doma. Mluví na mě klidným hlasem stejně jako moje maminka.

Babička Jana a dědeček Jarda
Babička se mnou dělá podobné lumpárny jako tatínek. Dědeček se mě zatím trochu bojí a pozoruje mě jenom z dálky, ale stejně se na něj směju. Babička mě někdy přijede navštívit k nám domů a vezme mě na procházku.

Teta Terezka
Teta se na mě umí krásně smát. Když udělám nějakou srandičku, tak se vždycky rozesměje nahlas. Když mě chová, tak se se mnou ráda houpá na míči.

Teta Martička, strejda Jindra a Iblíček
Tetička se mi moc líbí, hlavně to její krásně veliké bříško s Iblíčkem, to mě opravdu zajímá. Moc ráda se u ní chovám a sedím iblíčkovi na hlavě...Strejda mě umí houpat v autosedačce jako na kolotoči. Já to mám moc ráda, ale maminku to trochu leká. Už jsem byla u tetičky a strejdy párkrát na návštěvě, hrozně s mi líbilo jejich akvárium s rybičkama a už jsem tam dokonce spinkala.

Teta Janička, strejda Jirka, Daneček a Denisek
Tetička mě moc ráda chová a povídá si se mnou. Už mě zkoušela i oblíkat a přebalovat. Já jí za to pořádně poblinkala a počůrala. Strejda se mě zatím trochu bojí a pozoruje mě jen z dálky. Daneček na mě dělá opïčky a směje se. Denisek je můj ochránce, který hlídá, aby mě nikdo netrápil, rád si mě i pochová.

Prababička ze Stoda
Má velkou radost, když k ní přijedeme s maminkou na návštěvu. Je vždycky dojatá a říká, že jsem maminky největší štěstí. Směje se na mě a říká, jak už jsem velká holka.

Prababička z Plzně
Chodí se na mě dívat, když jsem na návštěvě u babičky Venky. Líbí se mi její veliké brýle, někdy jde spolu s námi s babičkou na procházku do česáku.

Prababička z Nýřan
Občas se na mě přijede podívat domů a někdy přijedu já za ní. Má ze mně velkou radost a ráda si mě pochová.


Říjen 2008 - Leden 2009

13. května 2009 v 10:00 Alenka - deník (starší příspěvky)

Za chvíli mi budou čtyři měsíce a už jsem šikovná holka.

Co už umím
Na Vánoce jsem rodičům nadělila první dárek a začla jsem pást hříbátka. Bylo to jen na chviličku a moc spokojeně jsem se u toho netvářila, ale nedivte se, je to pěkná dřina. Den ode dne se zlapšuju. Teď, když už jsou mi skorem 4 měsíce už mi to jde jako po másle.

Také už umím něco trošku povídat. Nejlépe mi jde NENE, HMM, CHRRR a nejlépe mi jde BLLL ( u toho i prskám)..

Do ručiček už umím chytit hračku, ale držím jenom chviličku, pak jí zase pustím.

Krásně už držím hlavičku a otáčím jí ze strany na stranu. Je to fakt zábava, když se na mě někdo podívá, tak udělám šup a hned se otočím na druhou stranu.

Krásně se směju, když si se mnou někdo povídá. Když mě tatinek a maminka rozdovádí, tak už se mi někdy podaří rozesmát se i nahlas...Ale zatím mi to ještě tolik nejde.

Co mám ráda?
Moc ráda se koupu a taky jsem ráda naháček...I když už jsem večer rozmrzelá a nic mě nebaví, tak koupání mě vždycky dokáže znovu rozptýlit...Cachtám opatrně nožičkama a tvářím se důležitě. Koukám na maminku, jak mi žínkou vymačkává vodu na bříško a hrozně mě to zajímá.

Večer, než se jdu koupat, tak si ráda hraju s maminkou. Lehneme si spolu na gauč nebo na zem a prohlížíme si hračky...Maminka mi u toho něco povídá. Prohlížím si ráda její ruce, jsou tak veliké a zajímavé.
Nejradši mám šustící knížku se zvířátky. Pak mám ráda kousátka - želvu a šnečka, ale zatím na ně spíš jen koukám a ochutnávám je jenom opatrně. Taky se mi líbila beruška na mém hřebínku. Tu když mi maminka ukázala, tak jsem vždycky začla kopat nožičkama a mávat ručičkama a pusinkou jsem udělala opičí výraz. Bohužel hřebínek nám někdo rozšlápnul, tak už mi ho maminka neukazuje...Snad brzy sežene nový zase s beruškou.

Moc ráda piju mlíčko od maminky...To vůbec nevím, kdy přestat... Když už nemám žízeň, tak si jen tak dumlám a zavírám očička. Maminka mě vždycky pak odpojí a chce po mně, abych krkala, ale to se rozčílím...Já chci přece jen tak ležet a cucat..Nějaké krkání mě vůbec nezajímá...Někdy se stane, že toho mlíčka vypiju moc a to si pak strčím do pusinky obě ručičky a tak dlouho tam šťourám, až se z toho poblinkám.

A co nemám ráda?
Nemám ráda hlavně oblékání...Snesu punčocháčky a kalhotky, ale jakmile přijde řada na mikinky a bundičky, tak začnu křičet...Maminka zkouší i rozepínací oblečky, ale stejně mě to rozčiluje...No bodejť, líbí se mi hezky volné ručičky, abych si s nima mohla hrát a když mi je maminka nacpe do teplé bundy a ještě mi nandá rukavičky, tak jsem jako sádrový trpaslík a ani se nemohu hnout...Už aby bylo léto a mohla jsem chodit nahatá.

Taky nemám ráda, když se unavím a maminka mě chce uspávat..To je fakt hrůza. Zrovna včera se mě snažila houpat v tašce od kočárku, pak mě trochu chovala a houpala na míči a nakonec mě nacpala do šátku a to už mě teda vážně rozzuřilo...Copak ona nechápe, že nejlépe se mi usíná, když mi dá cucat mlíčko z prsíčka?

Jak mi říkají

13. května 2009 v 9:53 Alenka - něco o mně
Jmenuji se Alenka Komorousová. Tohle krásné jméno mi vybral tatínek..Alenka prý znamená světlo nebo pochodeň a to jsem přesně já...Přinesla jsem svým rodičům zářivé a nové světlo do života!!!
Rodiče mi říkají Ájo, Ájulko, Alenko...když se tatínek z legrace rozlobí, tak mi někdy řekne Aleno, ale zlobí se jen jako a chviličku.
Pak mi říkají i miláčku, sluníčko, zlatíčko...tatínek mi často říká kadiprdko a maminka zas myšičko, opičko a potvůrko..
Když začnu křičet, tak mi rodiče říkají, že jsem zvíře na papíře - sice nevím, co to znamená, ale oni se u toho smějí...tak asi nic špatného :-))