Červen 2013

Stanování

18. června 2013 v 23:02 Společné zážitky - blog
Prvně jsme letos stanovali na chalupě...Pro Barunku to byla premiéra... Stany jsme si postavili v nové, rozestavěné chatce, abychom je neměli mokré, mohli je tam nechat a měli jsme rovnou podlahu. Větší děti (Alenka a Ondrášek) byly nadšené. My (dospělí) jsme se vůbec nevyspali, protože menši děti se v noci na střídačku vzájemně budily a poplakávaly a něco na sebe pokřikovaly. Rušili nás i psi, kteří načuchávali do stanů, celou noc pochodovali a funěli. Alenka si s Ondráškem krásně hrála a celou dobu jsme o nich nevěděli, při odjezdu se loučili se slzičkama.

Když odjel Ondášek, tak Alenka šla tatínkovi pomáhat a konstatovala...že ona je po tatínkovi pracovitá...:-)

Když Zdenda na závěr zbytkem lepidlem domazal díry na staré chalupě, tak z legrace Alence povídá..

"To až uvidí děda, tak mě nafackuje.."
Alenka: "Tatí neboj, já se dědovi postavím a ochráním Tě!"
...po chvíli: "Ale tatí Ty dědovi přece utečeš, vždyť jsi rychlejší, děda už je starej a bolí ho kolena.."

Pochvala

18. června 2013 v 22:51 Alenka - blog
Jdeme ven, já mám plavky.
Alenka: Mami, můžu si sáhnout na Tvoje prsa?
Hmmm mami, máš pěkný svalnatý prsa!!!

Osobní trenérka

11. června 2013 v 13:43 Alenka - blog
Alenka je mojí osobní trenérkou v různých činnostech. Je docela přísná, ale umí povzbudit a pochválit. Často po mně chce, abych jí předváděla některé gymnastické cviky..Včera jsem musela dělat kotoul dopředu i dozadu, málem jsem si ulomila hlavu, ale Ája byla nespokojená, že jsem špatné dávala ruce a musela jsem to opakovat...na hřišti mě nutí dělat kotouly na hrazdě nebo opici, to zatím úspěšně odmítám. Už jsem musela ukázat i hvězdu, natáhla jsem si sval na noze a narazila si ruku. Pak mě cvičí v pískání (naučil jí to tatínek) a nadšeně chválí..mami no vidíš, ty už to umíš :-))...Když vyprávím pohádku, kterou si vymysleli s tatínkem a podaří se mi zopakovat jeho slova, tak si také zasloužím pochvalu - no mami Ty už to umíš jako tatínek :-))..Snaží se mě i zbavit některých fóbií...mami neboj, to zvládneš, to je přece jednoduchý...mami pavouků se neboj, ty nic nedělají, koukni, jak ho vezmu do ruky...(brrrrr)...Mojí arachnofobii trénovala i s velkým obřím mravencem, kterého dostala...hrály jsme hru, že mi mravence (pro mě hnusnýho pavouka..fuj fuj) položila na rameno, já jako spím nevšimnu se, pak se vzbudím a mám začít ječet...bezva hra...také mě ráda autoškolí...když parkuji auto a couvám, tak mě napomíná..mami pozoor přejedeš pejsky, pozor, trochu doleva..dobrý dobrý mami dobrý...

Pohádkový běs

10. června 2013 v 22:57 Společné zážitky - blog
Vypravila jsem se s Alenkou a Barunkou do pohádkového lesa. Zdendovi se nechtělo, tak jsem hrdě hlásila - my to zvládnem..to byla první chyba. Obula jsem si sandály - to byla druhá velká chyba..chtěla jsem je vnutit i Áje, ale ta byla rozumnější a vzala si alespoň tenisky. Barunku jsem uložila do kočárku, že se v lese hezky prospinká - to byla třetí a největší chyba. Když jsme vyrazily na trasu, trochu jsem se divila, že jsem potkávala lidi v gumákách...ještě jsem si říkala, to jsou blázni v takovém vedru gumáky...ale měla jsem být důvtipnější...v lese bylo hrozně bahna. Kočárkem se nedalo skorem projet, kolečka se bořily a v sandálech mi čvachtalo. Barunka s příjezdem do lesa začla ječet tak, že jí organizátoři mohli z fleku najmout jako místního hejkala...Nerovný a bahnitý terén způsobil, že z našeho docela terénního kočárku byla vejtřaska, ve které nechtěla Barunka trávit ani minutu. Celou trasu jsem absolvovala s Barunkou v náručí - v jedné ruce a s kočárkem v druhé ruce. Bolelo mě břicho a ruce jsem měla jak opice. Ája se spálila hned v úvodu o kopřivu a půl cesty kňourala, že jí to hrozně pálí..U prvních stanovišť byla velká fronta, lidi se po nás ohlíželi, co je to za vyrvál, že přehlušujeme pohádkové bytosti. Měla jsem sto chutí se otočít a někam utéct. V jednu chvíli už jsem začla podléhat panice a volala Zdendu S.O.S., ale nezvedal telefon. Zašil se do dílny - raději bez mobilu :-))..Naštěstí v druhé části trasy ubylo bláta, ubylo lidí a ubylo i pláče, ale do kočárku už jsem se Barunku raději položit neodvážila...do cíle jsem dorazila úplně vyčerpaná. Alence se to nakonec moc líbilo, v závěru si sama upekla buřtíka..měla ho úplně studeného, bála se jít k ohni blíž a já dopéct nemohla - zrovna kojila Barču, ale Alence studený buřt chutnal velice - snědla ho celý. Pak si ještě pohrála s dětmi na fotbalovém hřišti, lítala bosa, dala se do party s velkýma holkama a nechtěla jít domů...Baru se po jídle také trochu zklidnila a konečně byla ochotná si lehnout, tak i já jsem vydechla a nakonec jsem byla ráda, že jsme to zvládly a že jsem šly..:-))...

Výchovný rozhovor

6. června 2013 v 21:23 Alenka - blog
Dnes na procházce:
"Alenko!!! Neprovokuj ty pejsky nebo přeskočí plot a kousnou Tě!"
"Mami nezlob se, ale já za to nemůžu, že ty pejsi štěkají!"
"Ale za to, že je provokuješ přecí můžeš né?"
"Za to taky nemůžu mami, já jsem prostě takhle vychovaná."

A mám to :-))

Školka

5. června 2013 v 9:24 Alenka - blog
Alenka od září nastupuje do nové školky blíž domovu. Bylo to náročné a složité rozhodování, Alenka starou školku zbožňovala, hlavně svojí oblíbenou paní učitelku Áju a těšila se, jak příští rok nastoupí mezi dráčky. Tak jsem se bála, jak to vezme, ale nakonec se docela těší, že bude chodit po obědě. Ve školce v Plzni jsme se omluvili, že už nepřijdeme a Alenka byla ráda, že může být doma...V letošním roce proběhly ve školce oproti loňsku některé změny a Alence se najednou přestalo ve školce líbit, tak už jsme jí nenutili. Včera jsme se sešly s paní učitelkou Ájou na rozloučení. Alenka jí skočila kolem krku a já měla slzy na krajíčku. Při cestě domů Alenka plakala a nebyla k utišení. Říkala, že se jí stýská po paní učitelce a také po kamarádech ze školky..Večer si vzala do postýlky dárečky, které od paní učitelky dostala, mačkala si je v náručí a chtěla držet za ručičku, než usne...Říkala mi: "Maminko, dnes budu usínat dlouho, prosím nezlob se a neodcházej ." Bylo mi jí tak líto a uvědomila jsem si, že i když to a první pohled vypadá, že to přijala v pohodě, bude to pro ní těžké. Snad se jí v nové školce bude líbit a budou jí tam mít rádi....

Berle

3. června 2013 v 21:27 Alenka - blog
Dnes u nás byla na návštěvě teta Danča s Valinkou. Danča má výron, tak chodila o berlích. To Alenku velmi zaujalo, Danču si se zájmem prohlížela a hned po příchodu jí "uklidnila", že naše stará babi má taky hůlky a že ještě pořád žije :-))..Pak Ája s Valinkou řádily, hrály si na babu, skákaly na matraci, dělaly kotrmelce a nakonec si začly hrát na lvy..To už jsem se začla bát, aby to nepřehnaly a neskončilo to dalším úrazem, tak Alenku přemlouvám, jestli by si nemohly hrát na něco klidnějšího..Alenka navrhla, že místo na lva si bude hrát na geparda (opravdu klidnější)..ale pak to naštěstí vylepšila, že to bude gepard, který bude pomáhat starým nebo nemocným lidem a až do konce návštěvy dělala Danče osobního asistenta...Ještě ve sprše říkala, jak chudák teta měla hrozný zranění a chtěla vysvětlit, proč neměla druhou botu a pořád jí to hrozně vrtalo hlavou :-).