Leden 2014

Barunka - je mi 11 měsíců

22. ledna 2014 v 10:57
Už se to blíží a brzy mě bude rok a já už se u maminky v klíně drápu na klávesnici, že chci o tom psát sama...jsem moc šikovná holčička. Krásně papám...i když maminka říká, že už se tomu nedá říkat že papám, ale že spíš žeru...malý otesánek..jen co se vzbudím, začnu jíst a jím a jím...maminka už neví, co mi dát, ale já jsem pořád při chuti, ručičkou si ukážu, že chci do kuchyně a nadiriguju, jestli chci banán, rohlík nebo křupky..zatím jím vše co mi dají, proto také jím nejzdravěji z celé rodiny. Lezu už jako čertík, nejvíc mě teď baví šumovat...Už umím otevřít šuplík, vše vyházet a zavřít šuplík, baví mě zavírat a otvírat dveře...Kutálím a házím míčky, mám pět zubů a další se klubou. Před den spinkám už jen jednou, zato vydatně, v kočárku, ale stačí mi, když kočárek stojí na dvoře...také už jsem ukázala, že i já taková klidná holčička se umím rozdivočit, nejvíc mě rozjančí Alenka, když se mnou hraje na honičku nebo schovku. Už se spolu se ségrou koupám ve velké vaně a to je ródeo, Alenka cáká a já skáču a pískám..maminka mě musí stále držet pod paží, protože si ve vaně nechci sednout, ale chci v ní chodit nebo aspoň lézt po čtyřech..je to zábava, jak to klouže a pěkně mě štve, že mě maminka pořád přidrží..myslím, že by to byla legrace, zahučet pod vodu celá...Také už jsem ve vteřince, kdy maminka mluvila s tatínkem, vylezla z jídedlní židličky, přes pultík na jídelní stůl...to byl šrumec, jak jsem všechny vylekala a od té doby mě při jídle poutají, achjo..prostě tichá voda, břehy mele....při oblékání se stále vztekám a večer stále usínám sama...umím dělat paci paci, papapa, veliká a napodobovat pejska a trochu i koníka...houpání na alenky houpacím koni miluju, asi budu taky koňák...

Žijeme a neumíráme

22. ledna 2014 v 10:42 Alenka - blog
Včera jsme si hrály s Alenkou s koňma, jako teď téměř pořád...Alenka hrála vůdce stáda, který promluvil ke svému stádu:

"Koně, jsme tady proto, abychom žili, nejsme tady proto, abychom umírali."

Mně spadla brada..a uvědomila jsem si, že to dítě snad už je moudřejší než já...

Advent a Vánoce

10. ledna 2014 v 22:24 Společné zážitky - blog
Letošní čekání na Ježíška bylo dlouhé a důkladné. Vánoční výzdobu jsme měli téměř hotovou již koncem listopadu, protože Alenka už se prostě nemohla dočkat..Tak se těšila na světýlka v oknech, že mi ochotně a s radostí pomáhala mýt okna. Pak hned napsala Ježíškovi - tedy spíše nakreslila. Napsala dopis i za nás ostatní. Nikoho se neptala, co bychom si přáli a sama nám dárky vymyslela - zlatíčko. Svůj dopis několikrát doplňovala a rozšiřovala, až si ho Ježíšek raději odnesl, aby se příliš nerozrostl..Přála si několik druhů koní - indiánského, koně co chroupá mrkev, pak lukostřelecké a indiánské oblečení, indiánský stan atd..prostě opravdu samé dárky pro holčičku :-))..Pak jsme začly péct cukroví. Alenka opravdu pečlivě pomáhala, dojala mě, jak krásně modelovala vanilkové rohlíčky a skládala je na plech...Každý byl jinak velký, jinak tenký nebo tlustý, jinak šišatý a špičatý, ale výsledek vypadal kouzelně a dojemně...Krásně pak nazdobila perníčky, opravdu bez nadsázky mohu říct, že lépe než já a také vymodelovala skoro všechny rumové koule. Já dost plechů letos připálila, tak jsem byla na sebe vzteklá, ale nakonec toho ještě dost zbylo...V rámci příprav jsme konečně viděli rozsvěcení stromku v Nýřanech a také jsme byli na zpívání koled, kde jsme se Zdendou naposled byli snad ještě za svobodna a trochu nás zklamal upadající zájem. Barunka zpívání koled i svěcení stromku vzorně přečkala v nosítku. Alenka se letos hodně zajímala o to, jak Ježíšek vypadá a jestli by ho nemohla vidět a proč..dokonce mu napsala dopis na Boží Dar, ve kterém vyslovila přání, že by chtěla Ježíška vidět a ubezpečila ho, ať se nebojí, že je hodná a nic mu neudělá a nikomu to neřekne :-))..proto pod stromečkem kromě všech dárečků našla plyšového Ježíška se vzkazem, že skutečný Ježíšek jí ho posílá jako náhradníka a omlouvá se, že se jí opravdu nemůže ukázat, aby neztratil kouzelnou moc. Na Štědrý večer byla Alenka svědkem několika kouzel...ač je docela nevěřící Tomáš, tak byla celá vytřeštěná, co se to u nás doma děje (díky časovači v zásuvce se nám sám rozsvítil stromeček...a díky nahranému videu v telefonu zvonil skutečný Ježíšek, zatímco my jsme všichni byli v pokojíčku) Barunka se vzorně v podvečer prospala, že jsme jí museli k večeři skoro budit, ale pak byla ke stromečku čilá a krásně si s námi večer užila. Líbily se jí hlavně papíry a tatínkovo nové USB ve tvaru autíčka. Alenka byla nadšená z chroupacího koně a také z bruslí, které si sice nenapsala, ale Ježíšek její tajné přání odhalil. Svátky jsme pak prožili střídavě na návštěvách a na kolečkových a ledních bruslích (pouze na zimáku), protože počasí bylo jako na jaře. Silvestra jsme trávili po dlouhých úvahách, jestli nevyrazíme na bláto na horách nakonec doma ve společnosti Iblíčků. Dětem jsme nachytali diskotéku a krátkou noční hru, takže si to užily. Alenka byla o Vánocích ze všech těch dojmů trochu vystresovaná, asi na ní dolehla i nová vlna žárlivosti, ale zdá se mi, že po nástupu do školky se to zas docela srovnalo...ťuk ťuk...tak a výzdoba z oken pomalu mizí i když my se jí zarputile stále ještě pár dní necháváme - Alenka se nechce s Ježíškem rozloučit a Barunka prostě miluje světýlka.. no ale holt zase za rok....