Březen 2014

Procházka

10. března 2014 v 21:41 Společné zážitky - blog
Dnes bylo krásně, tak jsme se všichni vypravili na procházku na pole. Já, tatínek, Alenka, Barunka a dva psi. Alenka vedla ještě imaginárního koně. Myslím, že to byl bělouš...V kapsách si nesla imaginární kuřátka, musela nechat pootevřené zipy, aby mohla kuřátka dýchat...U lesa jim natrhala jehličí, aby je měla čím krmit....Pak mi oznámila, že mi taky koupila koně, prý hnědáka a že je přivázanej u stromu, tak si ho mám odvázat a nasedlat...Museli jsme spolu závodit. Po cestě zpátky mě Alenka stále kontrolovala, jestli koně držím, aby mi nikam neutekl...když jsem tlačila kočár, tak mě hned napomínala, kde mám jako koně......Mami a doma Ti ukážu celý můj statek..ale jenom jako jo...Barunka celou cestu sledovala pejsky a chrochtala...chrrr chrrr....

Ruka

10. března 2014 v 21:31 Alenka - blog
Večer kojím Barunku v ložnici a Alenka s tatínkem mezitím sleduje fotbal. Slyžím do patra jejich rozhovor.

"Tatí, proč rozhodčí píská?
Alenko protože ten červenej hráč hrál rukou.
A to se nesmí?
Ne nesmí, rukou může hrát jen brankář, ale nesmí sáhnout za tu bílou čáru.
Za jakou bílou čáru? Jo aha a to tam jako nesmí sáhnout?
Nesmí Alenko (Alence pravděpodobně v tuto chvíli šrotuje v hlavě, proč by brankář šahal za nějakou čáru).
Tatí a co se stane, když za tu čáru šáhne?
To pak dostane žlutou kartu ( Z tónu tatínkova hlasu pozoruji, že už mu dochází trpělivost).
Jakou žlutou kartu?"

Mezitím přicházím dolů.

Alenka s vyvalenýma očima:
"Mami představ si, že ten červenej hráč hrál rukou!!! Mami ale neboj, ten červenej není náš."

Plavání v Kdyni

8. března 2014 v 23:48 Společné zážitky - blog
Začátkem března jsme se vypravili na první společné plavání do Kdyně. Pro Barunku to byla premiéra. Vyzkoušela svůj nový kruh, který dostala k narozeninám a koupání se jí opravdu moc líbilo. Chtěla být stále ve vodě, i když už měla úplně modrou pusinku, naštěstí ve Kdyni je hodně teplá voda a v bazéně se dá vydržet opravdu dlouho. Líbilo se jí hlavně sedět v kruhu, rozhlížet se a vozit se. Alenka pilovala plavání a skákání šipek...moc jí to šlo, už umí krásně znak i kraul a začíná plavat i prsa...my se Zdendou jsme si na střídačku také zaplavali, já se s Ájou svezla na tobogáně, takže jsme domů všichni odjížděli se spokojeným úsměvem, jaký to byl báječný den...teď už si jen přát, aby takových prima dnů, kdy jsme celá rodina pohromadě, bylo ještě mnoho.

První zoubek podruhé

8. března 2014 v 23:38 Alenka - blog
Alence vypadl první mléčný zoubek..Stalo se to 26. února. Dlouho se jí kýval a bolel a zlobil...s tatínkem ho zkoušeli víc rozviklat, aby konečně vypadnul, až Alence došla trpělivost a řekla tatí, vytrhni mi ho...nejdřív to zkoušeli rukou, Alenka byla moc statečná, ale nepovedlo se, zoubek držel...za pár dní na to šli znovu, tentokrát vzali zubní nit, tatínek zavázal na zoubek a pak řekl, že nitku přiváže ke klice a než ke klice došel udělal škub a zoubek byl venku...Alenka ani nepípla a byla moc šťastná...s tatínkem jsme na ní byli opravdu pyšní...Alenka je někdy dost bebíčko, pláče kvůli každému škrábanečku, ale co se týká zoubku, byla opravdu moc moc statečná...na oslavu jsme si dali zmrzlinový pohár a zoubková víla Alence splnila její tajné přání a přinesla jí masku víly - křídla a sukýnku...Alenka nejdřív myslela, že na ní zoubková víla zapomněla, když nenašla minci, ale v postýlce pak objevila vzkaz, že dáreček má pod postýlkou a byla opravdu moc šťastná....křídla už více než měsíc obdivovala v krámu, kolem kterého chodíme do školky a když z výlohy najednou zmizely, tak to oplakala...ale zoubková víla vše zachránila....

Barunka - jednoročka

8. března 2014 v 23:30 Barunka
Už je to skoro měcíc, co jsem oslavila svůj první rok. Zatím nechodím, ale snažím se. Dostala jsem dva dorty, které jsem oba skorem snědla...jídlo zatím patří stále k mým největším koníčkům. K prvnímu roku jsem od rodičů dostala odrážedlo, které používám jako chodítko - nebo spíše běhátko. Chytnu se volantu a zadního nárazníku, tlačím auto stranou, aby mi nepodjížděly kolečka a běhám s ním...přišla jsem na to úplně sama - chytrá holka...také jsem dostala svůj první kočárek na panenku - malé golfky..protože nechodím, nemůžu si je tlačit, ale jsem opravdu důvtipná a přišla jsem na to, že když se jednou rukou přidržím Alenky velkého kočárku na panenky, který je stabilní, tak si pak druhou rukou můžu hezky popojíždět svými golfkami tam a zpátky...také jsem dostala mluvící knížku o zvířátkách...zvířátka jsou teď moje velká láska..hlavně psíci, ti mě hodně zajímají...mám pro ně své speciální označení....říkám jim prostě "chr chr"...maminka s tatínkem mi pořád vysvětlují, že chr chr dělá prasátko a né pejsek, že ten dělá haf haf...ale já jim stejně říkám "chr chr"...také umím říct, jak dělá koník "háááá"....pak umím říct hačí...v mém jazyce to zní spíš jako "hachnnn" a také když ještě něco chci tak umím říct "etě"...to říkám hlavně u jídla...moje nejoblíbenější slovo je "táta"...hledám tátu všude na fotkách po stěnách ukazuji a hlásím..ale někdy říkám táta i kachničce ve vaně nebo oblíbené přesnídávce...tak mamka neví, jestli táta náhodou neznamená tuto...když se mluvá o jídle, tak začnu mlaskat...tla tla tla...k narozeninám jsem dostala ještě oblečky a další hračky a také nočníček, který s oblibou používám jako sedátko a přelézátko...ráda teď zdolávám různé překážky, třeba vylézám a slézám na Alenky malou židličku...vždy si stoupnu, chytím se opěrátka a tvářím se vítězně, jako bych zdolala Mont Everest...zkusím i jestli se židlička trošku nepohoupe a stále spoléhám na to, že mě někdo chytá...také je ze mě teď dost velký mamánek a některé dni jsou pro maminku docela náročné, protože jsem nespokojená na zemi a chci stále chovat...ale maminka mě pochová vždy, když si o to řeknu..asi si užívá, že mě stále ještě dobře unese...